Rubrika: Nezařazené

Začít s ochutnáváním divokých plevelů, květin a bylin není nikdy pozdě. Jejich vliv na zdraví je neocenitelné. Ať už přidáním do pomazánek, polévek a omáček. Kopřivu oceníte už před velikonočními svátky. To se začínají objevovat první lístky a do nádivky by ji neměla opomenout přidat žádná hospodyně. Vhodná je na přípravu kopřivového špenátu, nebo do jarní krémové polévky. Plné vitamínů jsou i chipsy z krátce fritovaných mladých výrůstků. Dalším chutným plevelem je Bršlice kozí noha. Tu si také určitě vpusťte na jaře do kuchyně. Její sotva rozvité lístky jsou nasládlé a chutnají jako mrkev.

Jemně nakrájenými pak je možné ozdobit chlebíčky, přidat do tvarohových pomazánek, nebo polévek a špenátu. Na talíř si Bršlici přibírejte do doby, než začne kvést. Poté ztrácí svoje chuťové přednosti. O Smetance lékařské – pampelišce je známo, že léčebně působí nejen stonek a květ, ale i kořen. Moudří lidé ji konzumují přímo po utržení. Vyrobit z ní je možné jak med, tak víno, smoothie či pesto. Sedmikráska chudobka je rovněž jedlá. A to celá. Květy se dají zdobit sladké i slané pokrmy. A chutný je rovněž sedmikráskový sirup. Chuť lístků je ostře štiplavá a osvěžující. Všude, kde jste zvyklí přidávat petrželovou nať, ji můžete nahradit sedmikráskou. Příjemně okoření jarní zeleninové saláty. Fialka rovněž nekvete jenom pro svoji krásnou barvu a vůni. Z květu violky se dá vyrobit ocet a fialkový cukr. Jedlé jsou i lístky, které mají chuť podobnou hrášku. Přidat se dají i do salátů. A nejčastěji jsou zpracovány jako sirup či olej. Které mají svou nezaměnitelnou vůni. 

V zahradě si mohou její majitelé vypěstovat i jedlé květy. Kterými si rovněž ozdobí zdravý talíř. Pro úplný začátek je nejlepší volbou Lichořeřišnice. Která kvete oranžovými květy. Jsou jedlé a rovněž prospěšné pro naše trávení. Dobře chutnají i její listy. Na podzim se Lichořeřišnice vysemení a zajistí tak květenství i v příštím roce. Afrikány jsou nejen léčivé, ale ochraňují okolní rostliny před škůdci. Stačí jejich květy vymacerovat a rozprášit do okolí. Chutí připomínají anýz. Sušené lze používat celoročně jako koření, v době květenství lze jimi dozdobit dezerty a nápoje.

Začít s ochutnáváním divokých plevelů, květin a bylin není nikdy pozdě. Jejich vliv na zdraví je neocenitelné. Ať už přidáním do pomazánek, polévek a omáček. Kopřivu oceníte už před velikonočními svátky. To se začínají objevovat první lístky a do nádivky by ji neměla opomenout přidat žádná hospodyně. Vhodná je na přípravu kopřivového špenátu, nebo do jarní krémové polévky. Plné vitamínů jsou i chipsy z krátce fritovaných mladých výrůstků. Dalším chutným plevelem je Bršlice kozí noha. Tu si také určitě vpusťte na jaře do kuchyně. Její sotva rozvité lístky jsou nasládlé a chutnají jako mrkev.

Jemně nakrájenými pak je možné ozdobit chlebíčky, přidat do tvarohových pomazánek, nebo polévek a špenátu. Na talíř si Bršlici přibírejte do doby, než začne kvést. Poté ztrácí svoje chuťové přednosti. O Smetance lékařské – pampelišce je známo, že léčebně působí nejen stonek a květ, ale i kořen. Moudří lidé ji konzumují přímo po utržení. Vyrobit z ní je možné jak med, tak víno, smoothie či pesto. Sedmikráska chudobka je rovněž jedlá. A to celá. Květy se dají zdobit sladké i slané pokrmy. A chutný je rovněž sedmikráskový sirup. Chuť lístků je ostře štiplavá a osvěžující. Všude, kde jste zvyklí přidávat petrželovou nať, ji můžete nahradit sedmikráskou. Příjemně okoření jarní zeleninové saláty. Fialka rovněž nekvete jenom pro svoji krásnou barvu a vůni. Z květu violky se dá vyrobit ocet a fialkový cukr. Jedlé jsou i lístky, které mají chuť podobnou hrášku. Přidat se dají i do salátů. A nejčastěji jsou zpracovány jako sirup či olej. Které mají svou nezaměnitelnou vůni. 

V zahradě si mohou její majitelé vypěstovat i jedlé květy. Kterými si rovněž ozdobí zdravý talíř. Pro úplný začátek je nejlepší volbou Lichořeřišnice. Která kvete oranžovými květy. Jsou jedlé a rovněž prospěšné pro naše trávení. Dobře chutnají i její listy. Na podzim se Lichořeřišnice vysemení a zajistí tak květenství i v příštím roce. Afrikány jsou nejen léčivé, ale ochraňují okolní rostliny před škůdci. Stačí jejich květy vymacerovat a rozprášit do okolí. Chutí připomínají anýz. Sušené lze používat celoročně jako koření, v době květenství lze jimi dozdobit dezerty a nápoje.

Začít s ochutnáváním divokých plevelů, květin a bylin není nikdy pozdě. Jejich vliv na zdraví je neocenitelné. Ať už přidáním do pomazánek, polévek a omáček. Kopřivu oceníte už před velikonočními svátky. To se začínají objevovat první lístky a do nádivky by ji neměla opomenout přidat žádná hospodyně. Vhodná je na přípravu kopřivového špenátu, nebo do jarní krémové polévky. Plné vitamínů jsou i chipsy z krátce fritovaných mladých výrůstků. Dalším chutným plevelem je Bršlice kozí noha. Tu si také určitě vpusťte na jaře do kuchyně. Její sotva rozvité lístky jsou nasládlé a chutnají jako mrkev.

Jemně nakrájenými pak je možné ozdobit chlebíčky, přidat do tvarohových pomazánek, nebo polévek a špenátu. Na talíř si Bršlici přibírejte do doby, než začne kvést. Poté ztrácí svoje chuťové přednosti. O Smetance lékařské – pampelišce je známo, že léčebně působí nejen stonek a květ, ale i kořen. Moudří lidé ji konzumují přímo po utržení. Vyrobit z ní je možné jak med, tak víno, smoothie či pesto. Sedmikráska chudobka je rovněž jedlá. A to celá. Květy se dají zdobit sladké i slané pokrmy. A chutný je rovněž sedmikráskový sirup. Chuť lístků je ostře štiplavá a osvěžující. Všude, kde jste zvyklí přidávat petrželovou nať, ji můžete nahradit sedmikráskou. Příjemně okoření jarní zeleninové saláty. Fialka rovněž nekvete jenom pro svoji krásnou barvu a vůni. Z květu violky se dá vyrobit ocet a fialkový cukr. Jedlé jsou i lístky, které mají chuť podobnou hrášku. Přidat se dají i do salátů. A nejčastěji jsou zpracovány jako sirup či olej. Které mají svou nezaměnitelnou vůni. 

V zahradě si mohou její majitelé vypěstovat i jedlé květy. Kterými si rovněž ozdobí zdravý talíř. Pro úplný začátek je nejlepší volbou Lichořeřišnice. Která kvete oranžovými květy. Jsou jedlé a rovněž prospěšné pro naše trávení. Dobře chutnají i její listy. Na podzim se Lichořeřišnice vysemení a zajistí tak květenství i v příštím roce. Afrikány jsou nejen léčivé, ale ochraňují okolní rostliny před škůdci. Stačí jejich květy vymacerovat a rozprášit do okolí. Chutí připomínají anýz. Sušené lze používat celoročně jako koření, v době květenství lze jimi dozdobit dezerty a nápoje.

Začít s ochutnáváním divokých plevelů, květin a bylin není nikdy pozdě. Jejich vliv na zdraví je neocenitelné. Ať už přidáním do pomazánek, polévek a omáček. Kopřivu oceníte už před velikonočními svátky. To se začínají objevovat první lístky a do nádivky by ji neměla opomenout přidat žádná hospodyně. Vhodná je na přípravu kopřivového špenátu, nebo do jarní krémové polévky. Plné vitamínů jsou i chipsy z krátce fritovaných mladých výrůstků. Dalším chutným plevelem je Bršlice kozí noha. Tu si také určitě vpusťte na jaře do kuchyně. Její sotva rozvité lístky jsou nasládlé a chutnají jako mrkev.

Jemně nakrájenými pak je možné ozdobit chlebíčky, přidat do tvarohových pomazánek, nebo polévek a špenátu. Na talíř si Bršlici přibírejte do doby, než začne kvést. Poté ztrácí svoje chuťové přednosti. O Smetance lékařské – pampelišce je známo, že léčebně působí nejen stonek a květ, ale i kořen. Moudří lidé ji konzumují přímo po utržení. Vyrobit z ní je možné jak med, tak víno, smoothie či pesto. Sedmikráska chudobka je rovněž jedlá. A to celá. Květy se dají zdobit sladké i slané pokrmy. A chutný je rovněž sedmikráskový sirup. Chuť lístků je ostře štiplavá a osvěžující. Všude, kde jste zvyklí přidávat petrželovou nať, ji můžete nahradit sedmikráskou. Příjemně okoření jarní zeleninové saláty. Fialka rovněž nekvete jenom pro svoji krásnou barvu a vůni. Z květu violky se dá vyrobit ocet a fialkový cukr. Jedlé jsou i lístky, které mají chuť podobnou hrášku. Přidat se dají i do salátů. A nejčastěji jsou zpracovány jako sirup či olej. Které mají svou nezaměnitelnou vůni. 

V zahradě si mohou její majitelé vypěstovat i jedlé květy. Kterými si rovněž ozdobí zdravý talíř. Pro úplný začátek je nejlepší volbou Lichořeřišnice. Která kvete oranžovými květy. Jsou jedlé a rovněž prospěšné pro naše trávení. Dobře chutnají i její listy. Na podzim se Lichořeřišnice vysemení a zajistí tak květenství i v příštím roce. Afrikány jsou nejen léčivé, ale ochraňují okolní rostliny před škůdci. Stačí jejich květy vymacerovat a rozprášit do okolí. Chutí připomínají anýz. Sušené lze používat celoročně jako koření, v době květenství lze jimi dozdobit dezerty a nápoje.

Začít s ochutnáváním divokých plevelů, květin a bylin není nikdy pozdě. Jejich vliv na zdraví je neocenitelné. Ať už přidáním do pomazánek, polévek a omáček. Kopřivu oceníte už před velikonočními svátky. To se začínají objevovat první lístky a do nádivky by ji neměla opomenout přidat žádná hospodyně. Vhodná je na přípravu kopřivového špenátu, nebo do jarní krémové polévky. Plné vitamínů jsou i chipsy z krátce fritovaných mladých výrůstků. Dalším chutným plevelem je Bršlice kozí noha. Tu si také určitě vpusťte na jaře do kuchyně. Její sotva rozvité lístky jsou nasládlé a chutnají jako mrkev.

Jemně nakrájenými pak je možné ozdobit chlebíčky, přidat do tvarohových pomazánek, nebo polévek a špenátu. Na talíř si Bršlici přibírejte do doby, než začne kvést. Poté ztrácí svoje chuťové přednosti. O Smetance lékařské – pampelišce je známo, že léčebně působí nejen stonek a květ, ale i kořen. Moudří lidé ji konzumují přímo po utržení. Vyrobit z ní je možné jak med, tak víno, smoothie či pesto. Sedmikráska chudobka je rovněž jedlá. A to celá. Květy se dají zdobit sladké i slané pokrmy. A chutný je rovněž sedmikráskový sirup. Chuť lístků je ostře štiplavá a osvěžující. Všude, kde jste zvyklí přidávat petrželovou nať, ji můžete nahradit sedmikráskou. Příjemně okoření jarní zeleninové saláty. Fialka rovněž nekvete jenom pro svoji krásnou barvu a vůni. Z květu violky se dá vyrobit ocet a fialkový cukr. Jedlé jsou i lístky, které mají chuť podobnou hrášku. Přidat se dají i do salátů. A nejčastěji jsou zpracovány jako sirup či olej. Které mají svou nezaměnitelnou vůni. 

V zahradě si mohou její majitelé vypěstovat i jedlé květy. Kterými si rovněž ozdobí zdravý talíř. Pro úplný začátek je nejlepší volbou Lichořeřišnice. Která kvete oranžovými květy. Jsou jedlé a rovněž prospěšné pro naše trávení. Dobře chutnají i její listy. Na podzim se Lichořeřišnice vysemení a zajistí tak květenství i v příštím roce. Afrikány jsou nejen léčivé, ale ochraňují okolní rostliny před škůdci. Stačí jejich květy vymacerovat a rozprášit do okolí. Chutí připomínají anýz. Sušené lze používat celoročně jako koření, v době květenství lze jimi dozdobit dezerty a nápoje.

Začít s ochutnáváním divokých plevelů, květin a bylin není nikdy pozdě. Jejich vliv na zdraví je neocenitelné. Ať už přidáním do pomazánek, polévek a omáček. Kopřivu oceníte už před velikonočními svátky. To se začínají objevovat první lístky a do nádivky by ji neměla opomenout přidat žádná hospodyně. Vhodná je na přípravu kopřivového špenátu, nebo do jarní krémové polévky. Plné vitamínů jsou i chipsy z krátce fritovaných mladých výrůstků. Dalším chutným plevelem je Bršlice kozí noha. Tu si také určitě vpusťte na jaře do kuchyně. Její sotva rozvité lístky jsou nasládlé a chutnají jako mrkev.

Jemně nakrájenými pak je možné ozdobit chlebíčky, přidat do tvarohových pomazánek, nebo polévek a špenátu. Na talíř si Bršlici přibírejte do doby, než začne kvést. Poté ztrácí svoje chuťové přednosti. O Smetance lékařské – pampelišce je známo, že léčebně působí nejen stonek a květ, ale i kořen. Moudří lidé ji konzumují přímo po utržení. Vyrobit z ní je možné jak med, tak víno, smoothie či pesto. Sedmikráska chudobka je rovněž jedlá. A to celá. Květy se dají zdobit sladké i slané pokrmy. A chutný je rovněž sedmikráskový sirup. Chuť lístků je ostře štiplavá a osvěžující. Všude, kde jste zvyklí přidávat petrželovou nať, ji můžete nahradit sedmikráskou. Příjemně okoření jarní zeleninové saláty. Fialka rovněž nekvete jenom pro svoji krásnou barvu a vůni. Z květu violky se dá vyrobit ocet a fialkový cukr. Jedlé jsou i lístky, které mají chuť podobnou hrášku. Přidat se dají i do salátů. A nejčastěji jsou zpracovány jako sirup či olej. Které mají svou nezaměnitelnou vůni. 

V zahradě si mohou její majitelé vypěstovat i jedlé květy. Kterými si rovněž ozdobí zdravý talíř. Pro úplný začátek je nejlepší volbou Lichořeřišnice. Která kvete oranžovými květy. Jsou jedlé a rovněž prospěšné pro naše trávení. Dobře chutnají i její listy. Na podzim se Lichořeřišnice vysemení a zajistí tak květenství i v příštím roce. Afrikány jsou nejen léčivé, ale ochraňují okolní rostliny před škůdci. Stačí jejich květy vymacerovat a rozprášit do okolí. Chutí připomínají anýz. Sušené lze používat celoročně jako koření, v době květenství lze jimi dozdobit dezerty a nápoje.

Skalka nemusí být jako bez života v zimním období, pokud jí osázíte skalničkami, které zůstávají krásně zelené po celý rok. Zvlášť v posledních letech, kdy není zima tak tuhá můžete zvolit i druhy skalniček, které by jinak zimu nepřežily.

Jedna z nejvděčnějším skalniček je bezesporu lomikámen, kterého existuje něco kolem 400 druhů. Jedná se o druh mechu, kdy některé druhy vytvoří souvislou vrstvu porostů, jiné tvoří menší bouličky. V tomto případě nezáleží, zda se skalka nachází na přímém slunci nebo v přítmí, vybrat se dá z odrůd, které preferují obojí. Lomikámen začíná dělat parádu ještě na konci zimy, kdy na zahradě ještě často leží zbytky sněhu.

Další skalničkou, která nepotřebuje skoro žádnou péči, je netřesk, který potřebuje ke svému růstu minimum místa a vystačí si jen s trochou zeminy. Často ho proto najdeme v nejrůznějších spárách a prohlubních, kde by jiné skalničky většinou nepřežily. Rozrůstá se poměrně rychle a jeho ozdobné hlavice často mění barvy od zelené až po sytě fialovou. Netřesk ke svému životu potřebuje suchou neúrodnou půdu, proto ho nevysazujte na vlhčí místa. Pravidelně také odstraňujte spodní zaschlé vrstvy listů.

Neprohloupíte ani, pokud sáhnete po rozchodnících. Stačí jim vybrat slunnější místo a pískovou půdu, která je bohatá na živiny. Další péče už nebude potřeba. I zde najdete nejrůznější druhy, které se liší svým tvarem, vzrůstem nebo barvou. Má drobné kvítky, které ve většině případů kvetou žlutou barvou. Najdete ale i speciální odrůdy, které vás nadchnou bílým nebo červeným květenstvím.

Pokud bychom se měli porozhlédnout po stálezelené skalničce, byl by to určitě pryšec, který nadchne hlavně svým exotickým vzhledem. Vyhovují mu teplá a osluněná místa, dobře se mu tedy bude dařit na skalce, která směřuje k jižní straně. Nezapomeňte ho po zimě vždy seříznout, aby na jaře znovu vyrašil.

Skalka nemusí být jako bez života v zimním období, pokud jí osázíte skalničkami, které zůstávají krásně zelené po celý rok. Zvlášť v posledních letech, kdy není zima tak tuhá můžete zvolit i druhy skalniček, které by jinak zimu nepřežily.

Jedna z nejvděčnějším skalniček je bezesporu lomikámen, kterého existuje něco kolem 400 druhů. Jedná se o druh mechu, kdy některé druhy vytvoří souvislou vrstvu porostů, jiné tvoří menší bouličky. V tomto případě nezáleží, zda se skalka nachází na přímém slunci nebo v přítmí, vybrat se dá z odrůd, které preferují obojí. Lomikámen začíná dělat parádu ještě na konci zimy, kdy na zahradě ještě často leží zbytky sněhu.

Další skalničkou, která nepotřebuje skoro žádnou péči, je netřesk, který potřebuje ke svému růstu minimum místa a vystačí si jen s trochou zeminy. Často ho proto najdeme v nejrůznějších spárách a prohlubních, kde by jiné skalničky většinou nepřežily. Rozrůstá se poměrně rychle a jeho ozdobné hlavice často mění barvy od zelené až po sytě fialovou. Netřesk ke svému životu potřebuje suchou neúrodnou půdu, proto ho nevysazujte na vlhčí místa. Pravidelně také odstraňujte spodní zaschlé vrstvy listů.

Neprohloupíte ani, pokud sáhnete po rozchodnících. Stačí jim vybrat slunnější místo a pískovou půdu, která je bohatá na živiny. Další péče už nebude potřeba. I zde najdete nejrůznější druhy, které se liší svým tvarem, vzrůstem nebo barvou. Má drobné kvítky, které ve většině případů kvetou žlutou barvou. Najdete ale i speciální odrůdy, které vás nadchnou bílým nebo červeným květenstvím.

Pokud bychom se měli porozhlédnout po stálezelené skalničce, byl by to určitě pryšec, který nadchne hlavně svým exotickým vzhledem. Vyhovují mu teplá a osluněná místa, dobře se mu tedy bude dařit na skalce, která směřuje k jižní straně. Nezapomeňte ho po zimě vždy seříznout, aby na jaře znovu vyrašil.

Skalka nemusí být jako bez života v zimním období, pokud jí osázíte skalničkami, které zůstávají krásně zelené po celý rok. Zvlášť v posledních letech, kdy není zima tak tuhá můžete zvolit i druhy skalniček, které by jinak zimu nepřežily.

Jedna z nejvděčnějším skalniček je bezesporu lomikámen, kterého existuje něco kolem 400 druhů. Jedná se o druh mechu, kdy některé druhy vytvoří souvislou vrstvu porostů, jiné tvoří menší bouličky. V tomto případě nezáleží, zda se skalka nachází na přímém slunci nebo v přítmí, vybrat se dá z odrůd, které preferují obojí. Lomikámen začíná dělat parádu ještě na konci zimy, kdy na zahradě ještě často leží zbytky sněhu.

Další skalničkou, která nepotřebuje skoro žádnou péči, je netřesk, který potřebuje ke svému růstu minimum místa a vystačí si jen s trochou zeminy. Často ho proto najdeme v nejrůznějších spárách a prohlubních, kde by jiné skalničky většinou nepřežily. Rozrůstá se poměrně rychle a jeho ozdobné hlavice často mění barvy od zelené až po sytě fialovou. Netřesk ke svému životu potřebuje suchou neúrodnou půdu, proto ho nevysazujte na vlhčí místa. Pravidelně také odstraňujte spodní zaschlé vrstvy listů.

Neprohloupíte ani, pokud sáhnete po rozchodnících. Stačí jim vybrat slunnější místo a pískovou půdu, která je bohatá na živiny. Další péče už nebude potřeba. I zde najdete nejrůznější druhy, které se liší svým tvarem, vzrůstem nebo barvou. Má drobné kvítky, které ve většině případů kvetou žlutou barvou. Najdete ale i speciální odrůdy, které vás nadchnou bílým nebo červeným květenstvím.

Pokud bychom se měli porozhlédnout po stálezelené skalničce, byl by to určitě pryšec, který nadchne hlavně svým exotickým vzhledem. Vyhovují mu teplá a osluněná místa, dobře se mu tedy bude dařit na skalce, která směřuje k jižní straně. Nezapomeňte ho po zimě vždy seříznout, aby na jaře znovu vyrašil.

Skalka nemusí být jako bez života v zimním období, pokud jí osázíte skalničkami, které zůstávají krásně zelené po celý rok. Zvlášť v posledních letech, kdy není zima tak tuhá můžete zvolit i druhy skalniček, které by jinak zimu nepřežily.

Jedna z nejvděčnějším skalniček je bezesporu lomikámen, kterého existuje něco kolem 400 druhů. Jedná se o druh mechu, kdy některé druhy vytvoří souvislou vrstvu porostů, jiné tvoří menší bouličky. V tomto případě nezáleží, zda se skalka nachází na přímém slunci nebo v přítmí, vybrat se dá z odrůd, které preferují obojí. Lomikámen začíná dělat parádu ještě na konci zimy, kdy na zahradě ještě často leží zbytky sněhu.

Další skalničkou, která nepotřebuje skoro žádnou péči, je netřesk, který potřebuje ke svému růstu minimum místa a vystačí si jen s trochou zeminy. Často ho proto najdeme v nejrůznějších spárách a prohlubních, kde by jiné skalničky většinou nepřežily. Rozrůstá se poměrně rychle a jeho ozdobné hlavice často mění barvy od zelené až po sytě fialovou. Netřesk ke svému životu potřebuje suchou neúrodnou půdu, proto ho nevysazujte na vlhčí místa. Pravidelně také odstraňujte spodní zaschlé vrstvy listů.

Neprohloupíte ani, pokud sáhnete po rozchodnících. Stačí jim vybrat slunnější místo a pískovou půdu, která je bohatá na živiny. Další péče už nebude potřeba. I zde najdete nejrůznější druhy, které se liší svým tvarem, vzrůstem nebo barvou. Má drobné kvítky, které ve většině případů kvetou žlutou barvou. Najdete ale i speciální odrůdy, které vás nadchnou bílým nebo červeným květenstvím.

Pokud bychom se měli porozhlédnout po stálezelené skalničce, byl by to určitě pryšec, který nadchne hlavně svým exotickým vzhledem. Vyhovují mu teplá a osluněná místa, dobře se mu tedy bude dařit na skalce, která směřuje k jižní straně. Nezapomeňte ho po zimě vždy seříznout, aby na jaře znovu vyrašil.